2.část

,,Ahoj´´ řekli všichni naráz.V duchu se mi honilo proč já, neměla jsem je ráda.Ano je, One Direction. Nemám ráda těhle pět namyšlenejch týpků,co si myslej že je maj všichni rádi.
Nahodila jsem falešný ůsměv a přála si ať už to skončí.Chloe je jima posedlá,což je pro mě nevýhoda. Pořád o nich něco blábolí a má pokoj plný jejich plakátů.
,,Ahoj´´ pozdravila jsem je. Chloe měla otevřenou pusu a nedejchala.
,, Chloe si tam?´´ luskla jsem jí před očima.Neodpovídala.
,,Chloe ?´´ zeptala jsem se jí znova.Konečně začala dýchat.
,,To jsou One Direction, oni jsou u mě doma.´´ začala něco mluvit Cloe,moc jsem jí neposlouchala. Furt jsme mezi dveřmi a usmívaly se jak blbci.
,,Pojďte dál´´ pozvala je mamka. To si ze mě dělá srandu,nemám je ráda a ona je ještě pozve dál, no měla jsem sto chutí se jít někam zahrabat pod zem a už nevylejzat.
,,Ukážu vám svůj pokoj´´, nabídla se jim horlivě Chloe a oni ji následovali. Šla jsem si do kuchyně pro láhev vody a odešla jsem do svého pokoje, kde jsem měla klid. Když jsem
vešla do pokoje otráveně jsem se podívala na krabice, v kterých bylo moje oblečení atd. Nechtělo se mi to teď uklízet. Láhev jsem si položila na stolek u postele a šla jsem na balkon.
Sedla jsem si do houpacího křesla a začala přemýšlet co si vezmu zítra do školy. Musíme tam chodit i když se učíme pořád to samí dokola, to je nevýhoda upírů. Začala sem se z lehce houpat
a všimla jsem si jedný věci v rohu balkonu. Moji milovaný kytari, nehrála jsem na ní už tak rok, protože mě to přestalo bavit. Vstala jsem a vzala do ruky kytaru. Sedla jsem si s ní do křesla
a začala zkoušet trochu hrát. Dokonce sem si pamatovala i nějaké písničky co mi dávala Chloe zahrát, ale nejvíc sem si pamatovala jednu,ale nevěděla jsem jak se jmenuje, ale
stejnak sem jí zkusila zahrát: http://youtu.be/6wBzR7zhA0g
Šlo mi to docela dobře.Začala sem si něco brnkat na kytaru. Takhle jsem si tam brnkala asi hodinu a něco. Koukla jsem se na Iphone a ten hlásal už skoro čtyry odpoledne. Rychle jsem kytaru dala zpátky do rohu a chystala se odejít, když v tom někdo zakašlal. Otočila sem se a naproti mého balkonu byl ještě jeden balkon a na něm stál nějaký kluk. Měl černé vyčesané vlasy, snědou pleť a hnědé oči.
,, Ahoj, moc hezky hraješ. ´´ řekl mi a podíval se na mě.
,,Díky ´´ odpověděla jsem mu suše.
,,Ty jsi Directionerka? ´´ zeptal se mě.
To snad nemyslí vážně, já a Directionerka?
,,Ne proč se ptáš ?´´ docela mě zajímalo kde přišel, že já bych mohla být Directionerka.
,, To co si hrála na kytaru , byla písnička od One Direction ´´
,, Aha´´ řekla jsem a měla jsem chuť praštit Chloe, protože to ona mi dávali texty a noty k písničkám.Pořád se na mě díval jak na svatej obrázek.
,,Co se pořád na mě díváš?´´ zeptala jsem se ho, protože pořád na mě zíral.
,,Jen sem ti chtěl říct, že ………

1.část

1.část

,,Pohni Ario ať stihneme letadlo do Londýna´´ řve na mě přes  celí byt Chloe. Dneska se stěhujeme do Londýna z Paříže. Letadlo nám letí až za tři hodiny a Chloe pořád vyvádí, že

to nestihneme. 

,,Prosímtě Chloe ještě máme tři hodiny, kam spěchat a i kdyby tak to doběhneme a ty víš jak to myslim.´´Samozřejmě jsem myslela naším rychlím sprintem nebo jak to nazvat.

,,Holky pojďte dolů.´´ zavolala nás naše náhradní mamka Angelique. Rychle jsme seběhli schody dolů do naší kuchyně, která byla už prázdná a uprostřed byla jenom linka.

,,Napijte se než pojedeme´´ a podala nám skleničky s červenou tekutinou.

,,To je lidská?´´zeptala jsem se protože podle toho jiného pachu to nemohla být zvířecí.

,,Ano zlato je to lidská.Radší si ji vypijte než poletíme. Poletíme skoro celí den tak ať nemáte hlad,ale radší jsem vám sebou zabalila do termosek trochu krve,kdyby

 jste to nemohli vydržet´´ a podala nám dvě termosky v zelené barvě.

,,Díky mami´´ odpověděli jsme s Chloe navzájem.Angelique vnímáme jako pravou mámu,protože ona se nás ujala když jsme byli čerstvé upírky.

,,Necitím tu náhodou krev´´ zamumlal táta když přišel do prázdné kuchyně.

,,Ahoj tati´´ pozdravila jsem tátu.Nevlastní táta se jmenuje Jake. S mojí mamkou nás našli v lese kdy jsme byly v přeměně na upíry.Všechno nám vysvětlili a se vším nám pomohli když

jsme poznávali co to je být upírem.Miluju je a milovat nepřestanu, přece žiji navěky.

,,Ahoj zlato´´ pozdravila tátu mamka a podala mu skleničku s krví. Táta jí do sebe hodil jak panáka a skleničku položil na prázdnou linku.

,,Kdy už půjdem?´´zeptala se kňouravím hlasem Chloe.

,,Zachvíli jen ještě skontroluju jestli je všechno v pořádku.´´odpověděl jí táta a rychle zmizel.Vrátil se po pár sekundách,no jo upíří běh má svoje dobré stránky.

S chloe jsme se šli naposledy podívat do svých pokojů a mohli jsme vyrazit.Všechny kufry jsme dali do auta a vyrazili jsme vstříc novému životu v Londýně.

Na letiště jsme dojeli asi po půl hodině a mezitím už Chloe usla,ano upíři také spí, ale né tolik jako lidi.Upírům stačí třeba jen tři hodiny.

Vzbudila jsem Chloe a spolu jsme šli na odbavování věcí.Do letadla jsme si vzali jen kabelky se vším potřebným a pomalu jsme šli do letadla.Sedadlo jsem měla u okna a Chloe hned vedle

mě.Z kabelky jsme si vytáhla IPod a pustila si muziku.Celí let jsem se dívala z okna a sledovala nebe.V noci jsem si IPod vypla a trochu se vyspala.Vzbudila jsem se a z tašky vytáhla

IPhone a podívala se na hodinky.Bylo sedm hodi nráno což znamenalo že v Londýně budem za půl hodiny.Vstala jsem ze sedadla a odcupitala na záchod se upravit,aby jsem nevypadala

jak kdyby mě přejela sekačka.Z kabelky jsem vytáhla hřeben a začaly si pročesávat svoje dlouhé blonďaté vlasy.Řasy sem si přetřela řasenkou a šla jsem si zas sednout.Chloe už

byla vzhůru.

,,Dobrý ráno,zachvíli budem přistávat´´ a sedla jsem si vedle Chloe.

,,Dobrý ráno,to jsem prospala celou cestu?´´zeptala se mě ještě rozespale Chloe.

,,Jo,ale je to divné,nikdy tolik nespíme.´´usmála jsem se na ni a zase zapla svůj IPod.

,,Připoutejte se, zachvíli budeme přistávat.Děkujeme že jste letěli aerolinkou s námi.´´ozval se hlas v reproduktoru.Připoutala jsem se a čekala jsem až přistaneme.

Přistáli jsme bez menších komplikací a pomalu jsme všichni vystupovali.Začalo mi kručet v břiše a cítila jsem že na mě jde touha po krvi,protože jsem se všem dívala na jejich

tepny a v puse mě tlačili tesáky.Vyhrabala jsem z tašky termosku s krví a lokla jsem si.Tohle mi udělalo dobře a tesáky se mi zarazili zpátky.Už jsem se cítila líp.Popadla jsem svůj

kufr a následovala Chloe a mamku s tátou.Vyšli jsme před letiště a bylo docela teplo, ale malinko poprchávalo.Takže bude duha,miluju duhy,jsou tak barevné a veselé.

Táta zavolal taxíka a nadiktoval řidiči adresu našeho nového domu.Nehorázně se těším,protože ho zatím viděla jen mamka s tátou,ale nechtěli nám nic říct.

Dorazily jsme k ulici,kde byli po stranách samé domy a byly luxusní.Táta zaplatil řidiči a my jsme vystoupily a dorukou čaply svoje kufry.

,,Hádejte který je náš?´´ řekla nám mamka.

,,Co?My budeme bydlet tady?Já myslela že jsme špatně odbočily.´´ poskočila radostí Chloe.

,,Já si myslím že budeme bydlet támhle´´ a ukázala jsem na dům s balkonem plným květin,který smiřoval na jiný dům.

,,Správně Ario´´pochválil mě táta.Pomalu jsme se vydali do domu.Když jsme k němu došli mamka vytáhla z kabelky klíče a odemkla dveře.

Před náma se objevila dlouhá chodba,kde bylo velké zrcadlo a jenden botník.Zuly jsme si boty a otevřeli druhé dveře.

Naskytl se nám pohled na obrovskou místnost spojenou s kuchyní.Asi to byl obyvák,protože místnosti králova obrovská sedačka a před ní byla na zdi zavěšená obrovská plazma.

Pod plazmou byl krb y oranžových cihel na tom krbu byly už naše fotky.Odložily jsme si kufry k té sedačce a šli jsme s Chloe omrknout celí dům.

,,Ario tvůj pokoj je v druhým patře s balkonem a těmi květinami.´´zařval na mě táta.Jů,konečně budu mít pokoj s balkonem, vždycky sem si ho přála a pořád dyndala

že až se budem zase stěhovat že chci mít balkon a konečně se mi to splnilo. Vyšla jsem schody až do druhého patra a začla hledat můj pokoj.Na konci chodby byly dveře a nich

bylo napsáno ARIA , takže tohle bude asi můj pokoj.Vzala jsem kliku do ruky a pomalu otevřela.Hned naproti mně byla velká postel s bílými nebesi.Pokoj nebyl moc zdobený a to je dobře,

protože si to udělám sama.Hrozně ráda maluju na zdi.

,,Ario, pojď dolů´´ zařval na mě můj táta. Rychle sem seběhla schody a šla ke dveřím.

,,Ahoj´´ řekli všichni naráz.V duchu se mi honilo proč já, neměla jsem je ráda.Ano je,................

Francie:

Londýn:

Úvod

Ahoj, jmenuji se Aria,jak už jste si asi všimli jsem upír.Je mi 198 let , ale v normálním světě 18.Mám dlouhé blonďaté vlasy a modré oči.

A jak sem se vlastně stala upírkou?

Narodila jsem se v malé vesničce roku 1815, ale matka při porodu umřela. Vychovával mě otec až do mých patnácti let. Od patnácti let jsem pomáhala na jednom stavení a seznámila

jsem se tam s Chloe, teďka mojí sestrou. Je stejně stará a upírkami jsme se stali obě ve stejnou noc.Tu noc kdy se to stalo jsme měli narozeniny a bylo nám čerstvých osmnáct.

 Zrovna jsme šli s Chloe ještě večer na procházku a v dáli jsme

uviděly ňákého kluka, ležel na zemi a ani se nehejbal.Okamžitě jsme k němu s Chloe utíkali, ale tole jsme neměli dělat. Z té noci si nic nepatujeme,jen jsme se potom probudily

a na krku jsme měli dvě malé ranky a celí krk od krve. Chvíli jsme žili v lese, než se nás ujali teď už naši rodiče a zrovna dneska se stěhujeme do Londýna. Dříve jsme žili ve Francii.

Ovládám nespočet jazyků. Teďka něco o našich schopnostech. Za prvé se netřpytíme na slunci jak v Twilight, ale nosíme prsteny které nás chrání. Můžeme rychle běhat, že si nás ani nevšimnete.

Jíme normální jídlo, ale každý večer si dáváme krev, aby jsme ukojily svoji žízeň.My výhradně pijeme zvířecí krev, ale protože naše mamka se zná s jiným upírem který je doktor občas

dostaneme lidskou krev. To je asi všechno o mě a o upírech. Dál se budete dozvídat jaké to je žít nekonečný život jako upír.

 Trailer:

Potavy:

Aria:

Chloe:

One Direction:

Zayn: